Podzimní hraní

Když vstaneme špatnou nohou

Každý máme někdy den, kdy už od probuzení víme, že se nám dneska nebude dařit. Máme špatnou náladu, nestíháte, věci vám padají z rukou... Stop! Jde to přece i jinak.

Poslední zbytky léta

Myslím, že už si každý znáš stihl všimnout, že léto je definitivně za námi. V pátek mi to potvrdila první jinovatka, kterou jsem viděla jako první věc po probuzení a zimní kabát bez kterého už několik dní nevyjdu ven. Přes tohle všechno se však na zahrádce dají najít poslední pozůstatky léta, které nás mohou potěšit. Teda mě toho potěšilo. :-)

Cesta lásky

Dříve než mi dáš své srdce,
než já vezmu tvoje ruce,
půjdem spolu cestou svou,
někdy snadnou, jindy zlou.

Samota

Stává se vám někdy, že jste mezi lidmi a navzdory tomu si připadáte úplně sami? Máme dobré přátele, máme rodiny, tak proč se tak někdy cítíme? Potřebujeme něco víc? Co je to, co hledáme, když už máme všechno? Možná je to věc, člověk nebo cit. Třeba nám ve skutečnosti nechybí nic a tento pocit zavinila jen naše nálada, naše momentální rozpoložení. Nebo nám něco chybí a je potřeba to objevit.

Kniha radosti - týden č. 2

1. ačkoliv jsem už skončila, mohla jsem ještě pár dní chodit do práce
2. našla jsem si skvělý kamarády
3. uklidila jsem si pokoj
4. zvládla jsem první dny školy

Lidská podobnost

Myslíte, že je možný, aby si dva lidi, kteří se na 100% neznají byli podobní jako sourozenci? Připouštím, že jednou se to stát teoreticky může, ale dvakrát? Dvakrát na jednom místě? Trochu mě to děsí.