Podzimní snění

Je nádherné podzimní odpoledne a já se dívám na stromy zalité září odpoledního slunce.
Vítr si pohrává s lístky stromů a já sním o tom, jaké by to bylo vznést se a nechat se větrem unášet. Bylo by mi jedno kam. Lehce bych si poletovala oblohou, pohupovala se jako na houpačce. Byla bych jako peříčko, se kterým si vítr jemně pohrává, hladí jej, ale nepustí... Byla by to nádhera.