(Ne)šťastná láska

 Asi se ani nemusím ptát, jestli jste někdy zažily nešťastnou lásku, že? Nevím proč, ale zdá se, že si tím musí projít snad každá holka. Nevím jak to mají kluci. Nejsem kluk, takže budu mluvit jen za nás děvčata.

Téměř stoprocentní jistotu, že to bude nešťastná láska, máte u té platonické. Je krásná, co si budeme povídat, ale většinou se v takových případech zamilujeme do kluka z plakátu, filmu, nebo do někoho koho téměř s jistotou už nikdy neuvidíme. Mě osobně taková láska přešla docela rychle. U mě platilo: Sejde s očí, sejde z mysli." Kromě jedné výjimky to fungovalo. Co však ale ty lásky, které podle nás mají budoucnost a najednou se něco zvrtne. Ty umí bolet hrozně moc a opravdu dlouho. Často na našem srdci zanechají rýhu na spoustu let. Možná i navždy.
Taky se v těch chvílích cítíte takto:?

Slzy jako pramen stékají,

já do polštáře brečím potají.

Řekni mi co dělat mám?

Tiše se Tě vyptávám.

Říkáš mi, že máš mě rád.

Však bodá to jak ostrý drát.

Je to pravda nebo klam?

Jak to vůbec vědět mám?!

Já Tě vážně ráda mám. 

Bolestí však omdlévám.

Láska by krásným citem měla být,

tak proč mě teď chce utrápit?

Je lehčí umřít,

bolest necítit.

Už to tady nezvládám,

na kolena upadám.

Nechci už tu sama být.

Chci jen navždy s tebou žít.

Láska asi není pro mě.

Má své místo v jiném domě.

Celé srdce jsem ti dala.

Všeho bych se klidně vzdala.

ps.: pro Tebe cokoliv