Přiznání

Je mi skoro 19 let. Většina lidí (všichni) si myslí, že to, co je pro mě jako koníček nebo zábava je dost divný a zbytečný. Já ale zastávám názor, že časem všechno z toho využiju. Divný to však trochu je, co si budeme nalhávat.

Abych vás teda nenapínala. Moje zábava spočívá v tom, že si prohlížím, poslední dobou i kupuju a háčkuju miminkovské věci. Uznejte ale, že je to opravdu roztomilý. Není? To, že to budu kupovat jsem si plánovala už snad od deseti let, kdy jsem chodila po obchodě, rozplývala se na šatičkami, botičkami a podobně a se slzami v očích prosila rodiče, aby měli ještě jedno dítě. Tohle ve mně zůstalo až doteď. Malý miminka považuji za nejroztomilejší věc na světě. Znáte něco sladšího?
Hrozně moc se těším až budu mít to svoje. Bohužel díky škole si na to zřejmě ještě dlouho počkám. :-( O to víc si to však chci vychutnat. :-)